|
|
Rozpoznávání a klasifikace emocí na základě analýzy textových zpráv
Buday, Ondřej ; Burget, Radim (oponent) ; Smékal, Zdeněk (vedoucí práce)
Hlavním cílem této diplomové práce je objasnění informací o lidských emocích a jejich rozpoznávání a klasifikaci na základě obecně známých metod. Mezi obecně známé metody patří klasifikace na základě mimických a pantomimických projevů a na základě tónu hlasu. Tato práce se primárně zabývá rozpoznáváním a klasifikací lidských emocí na základě analýzy textových zpráv. Konkrétně se jedná o emoce radosti a hněvu. Pro tuto metodu byla vytvořena česká databáze ve tvaru lemma obsahující tzv. emoční funkční slova. Ta vznikla na základě překladu databáze anglických emočních funkčních slov a dělí se na emoční klíčová slova, emoční modifikační slova a emoční fráze. Zvláštní databázi pak tvoří tzv. neutrální slova, která jsou při klasifikaci emocí z textového vstupu z porovnávání vyjmuta s výjimkou porovnávání emočních frází. Klíčovým emočním slovům a frázím byly pro obě emoce přiřazeny tzv. váhy a jejich přiřazení bylo provedeno vícero lidmi, čímž byla dosažena větší objektivita databáze. Hodnoty jednotlivých emočních slov a frází mohou ovlivnit tzv. modifikační emoční slova, slova obsahující stupňování, zápor, nebo příslušná interpunkční znaménka. Výstupem diplomové práce je funkční aplikace v jazyce JAVA. Ta po vložení vstupního textu porovná jednotlivá slova se všemi dostupnými databázemi a vypočítá výsledný emoční poměr pro emoci radosti a emoci hněvu. Vyhodnocení se též týká jednotlivých slov, vět a odstavců. Aplikace byla navržena ve vývojovém prostředí NetBeans za pomoci Swing GUI Builderu.
|
|
|
Emoční prožívání pacientů s chronickým renálním selháním
Unzeitigová, Aneta ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Práce pojednává o problematice emočního prožívání u pacientů s chronickým renálním selháním. Klade si za cíl sledovat míru pozitivního a negativního emočního prožívání, přítomnost depresivních a úzkostných symptomů, míru hněvivosti a alexithymie u pacientů trpících chronickým renálním selháním a léčených hemodialýzou. Teoretická část shrnuje dosavadní odborné poznatky dané problematiky a část výzkumná popisuje statistické měření a porovnání vybraných proměnných emočního prožívání u výzkumného souboru. Teoretická část je strukturována do 4 dílčích kapitol, z nichž první pojednává o medicínských aspektech chronického renálního selhání a jeho léčbě. Druhá kapitola rozebírá vyrovnávání se s nemocí, vymezuje psychologické aspekty chronického onemocnění a popisuje pacientovo subjektivní vnímání nemoci a postoje k nemoci. Třetí kapitola shrnuje definice emocí a emočního prožívání a vymezuje nejuznávanější teorie vzniku emocí. Čtvrtá kapitola popisuje problematiku emočního prožívání nemoci, faktory ovlivňující emoční prožívání nemoci a dále pojednává o depresi, úzkosti, hněvu a alexithymii, v závěru se zaměřuje na aktuální výzkumy v této oblasti. Výzkumná část je věnována empirickému šetření dané problematiky, popisuje cíle a průběh výzkumu, metody sběru dat, výzkumný soubor, statistickou analýzu dat,...
|
|
|
Smutek, hněv a akédie v českých překladech apofthegmatech a vybraných současných autorů
Orel, Miroslav Metoděj ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Matějek, Jaromír (oponent)
Diplomová práce vychází z příběhů pouštních otců, tzv. apofthegmat, a pracuje s jejich českými překlady. Práce se zaměřuje na téma smutku, hněvu a akédie. Práce na základě apofthegmat a z nich vycházející spirituality pouště sleduje strukturu práce otců pouště a současných autorů se smutkem, hněvem a akédii. Vzhledem k imanentní povaze spirituality pouště je v práci reflektován psychologický přístup a odkazy na moderní psychologické metody, které pomáhají člověku vyrovnat se smutkem, hněvem a akédii.
|
|
|
Smutek, hněv a akédie v českých překladech apofthegmatech a vybraných současných autorů
Orel, Miroslav Metoděj ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Matějek, Jaromír (oponent)
Diplomová práce vychází z příběhů pouštních otců, tzv. apofthegmat, a pracuje s jejich českými překlady. Práce se zaměřuje na téma smutku, hněvu a akédie. Práce na základě apofthegmat a z nich vycházející spirituality pouště sleduje strukturu práce otců pouště a současných autorů se smutkem, hněvem a akédii. Vzhledem k imanentní povaze spirituality pouště je v práci reflektován psychologický přístup a odkazy na moderní psychologické metody, které pomáhají člověku vyrovnat se smutkem, hněvem a akédii.
|
|
|
Zahalená tvář
ČERNÁ, Pavlína
Diplomová práce se zaměřuje na lidské emoce a sleduje jejich působení na člověka z hlediska psychologického i fyziognomického. Soustřeďuje se na vývoj antického divadla a na funkci masek. Sestává ze dvou částí teoretické a praktické. Praktická část prezentuje soubor latexových masek, které interpretují dílo Ervinga Goffmana Všichni hrajeme divadlo.
|
|
|
Emoční prožívání pacientů s chronickým renálním selháním
Unzeitigová, Aneta ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Práce pojednává o problematice emočního prožívání u pacientů s chronickým renálním selháním. Klade si za cíl sledovat míru pozitivního a negativního emočního prožívání, přítomnost depresivních a úzkostných symptomů, míru hněvivosti a alexithymie u pacientů trpících chronickým renálním selháním a léčených hemodialýzou. Teoretická část shrnuje dosavadní odborné poznatky dané problematiky a část výzkumná popisuje statistické měření a porovnání vybraných proměnných emočního prožívání u výzkumného souboru. Teoretická část je strukturována do 4 dílčích kapitol, z nichž první pojednává o medicínských aspektech chronického renálního selhání a jeho léčbě. Druhá kapitola rozebírá vyrovnávání se s nemocí, vymezuje psychologické aspekty chronického onemocnění a popisuje pacientovo subjektivní vnímání nemoci a postoje k nemoci. Třetí kapitola shrnuje definice emocí a emočního prožívání a vymezuje nejuznávanější teorie vzniku emocí. Čtvrtá kapitola popisuje problematiku emočního prožívání nemoci, faktory ovlivňující emoční prožívání nemoci a dále pojednává o depresi, úzkosti, hněvu a alexithymii, v závěru se zaměřuje na aktuální výzkumy v této oblasti. Výzkumná část je věnována empirickému šetření dané problematiky, popisuje cíle a průběh výzkumu, metody sběru dat, výzkumný soubor, statistickou analýzu dat,...
|
|
|
Rozpoznávání a klasifikace emocí na základě analýzy textových zpráv
Buday, Ondřej ; Burget, Radim (oponent) ; Smékal, Zdeněk (vedoucí práce)
Hlavním cílem této diplomové práce je objasnění informací o lidských emocích a jejich rozpoznávání a klasifikaci na základě obecně známých metod. Mezi obecně známé metody patří klasifikace na základě mimických a pantomimických projevů a na základě tónu hlasu. Tato práce se primárně zabývá rozpoznáváním a klasifikací lidských emocí na základě analýzy textových zpráv. Konkrétně se jedná o emoce radosti a hněvu. Pro tuto metodu byla vytvořena česká databáze ve tvaru lemma obsahující tzv. emoční funkční slova. Ta vznikla na základě překladu databáze anglických emočních funkčních slov a dělí se na emoční klíčová slova, emoční modifikační slova a emoční fráze. Zvláštní databázi pak tvoří tzv. neutrální slova, která jsou při klasifikaci emocí z textového vstupu z porovnávání vyjmuta s výjimkou porovnávání emočních frází. Klíčovým emočním slovům a frázím byly pro obě emoce přiřazeny tzv. váhy a jejich přiřazení bylo provedeno vícero lidmi, čímž byla dosažena větší objektivita databáze. Hodnoty jednotlivých emočních slov a frází mohou ovlivnit tzv. modifikační emoční slova, slova obsahující stupňování, zápor, nebo příslušná interpunkční znaménka. Výstupem diplomové práce je funkční aplikace v jazyce JAVA. Ta po vložení vstupního textu porovná jednotlivá slova se všemi dostupnými databázemi a vypočítá výsledný emoční poměr pro emoci radosti a emoci hněvu. Vyhodnocení se též týká jednotlivých slov, vět a odstavců. Aplikace byla navržena ve vývojovém prostředí NetBeans za pomoci Swing GUI Builderu.
|
|
|
Sebeposuzování hněvu u represorů
HYNEK, Jan
Diplomová práce je zaměřena na represivní copingový styl a sebeposuzování hněvu. V teoretická části jsou rozpracovány kapitoly zahrnující definici emocí, emoční regulaci, coping a represivní copingový styl. Represoři jsou charakteričtí neuvědomovaným popíráním vlastní úzkosti a zkreslením sebeobrazu v rámci nízké náchylnosti k negativním emocím. Výzkumná studie je zaměřena na zjištění výrazu hněvu u represorů a jejich srovnání s ostatními skupinami. Respondenti (n=122) byli rozděleni pomocí klasické dotazníkové metody (STAI, MCSD) do čtyř skupin represoři (n=26), citliví (n=16), neúspěšní (n=47) a nedefenzivní (n=33). Cílem výzkumu bylo zjistit rozdíly v expresi hněvu a rysu hněvu. Stanovené hypotézy byly částečně podpořeny, jelikož výsledky v expresi a hněvivosti ukázaly na rozdíly mezi represory a nedefenzivními a částečně mezi dalšími skupinami. Prezentovaná studie ukázala, že represoři zkreslují i jiné sociálně cenzurované emoce, v tomto případě hněv.
|
host ::
RSS.